Pohyb, sport a lékárna

Jak se změnil náš pohyb oproti předchozím generacím? Jak ovlivňuje nedostatečná pohybová aktivita naše zdraví? Jaký pohyb můžeme v lékárně našim pacientům doporučit? To vše a mnohem více se probíralo na letošní podzimní Akademii, která se nesla v duchu tématu pohyb a sport.

Na Akademii tak nemohl chybět doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D., který působí na subkatedře České společnosti tělovýchovného lékařství na 3. interní klinice 1. lékařské fakulty UK a VFN. Váženým hostem byla i PharmDr. Jitka Rychlíčková, Ph.D., z úseku klinické farmacie na Masarykově onkologickém ústavu v Brně.

Pokud jste o našich Akademiích ještě neslyšeli a rádi byste se dozvěděli, o co se jedná a komu jsou určené, podívejte se na článek zde.

Co zaznělo na podzimní Akademii?

Dopravní prostředky, eskalátory, výtahy, online nakupování. Možností, které nám šetří čas a usnadňují běžné fungování, neustále přibývá. Snižování fyzické aktivity se tak stává každodenní realitou. Pokud snižující se fyzickou náročnost dnešní doby nevyvážíme vhodnou pravidelnou aktivitou, může se stát jednou z hlavních příčin rozvoje civilizačních onemocnění, jako je například obezita, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol nebo diabetes. Nejsou to ale jen civilizační nemoci, které mohou být důsledkem nedostatečného pohybu. Při nízké fyzické aktivitě může klesat i centrální řízení motoriky, imunita nebo dechová kapacita plic. Častěji se mohou objevovat i alergie či revmatologická onemocnění.

K výraznému poklesu pohybové aktivity v Česku dochází u dospělých i u dětí. Hýbeme se méně, ale i jinak. Pohybujeme se po asfaltu, chodíme v nevhodné obuvi, sedíme na nevyhovujících židlích apod. Během sezení přetěžujeme některé svaly, zatímco většinu jiných necháváme ochabovat. Tělesná zdatnost u dětí ve vyspělých zemích klesá za poslední dvě dekády přibližně o 0,4 % za rok. V České republice pak trpí 21 % obyvatel obezitou, což ji řadí na šesté místo v žebříčku nejobéznějších populací v Evropě.

Jak je to s pohybem u pacientů s interními a chirurgickými nemocemi?

Obecně platí – i malý pohyb je lepší než žádný. Ne každá aktivita je však vhodná pro všechny. Při nastavování vhodné tělesné aktivity je zvláště ve vyšším věku a při výskytu celkových onemocnění vhodná konzultace s praktickým nebo sportovním lékařem nebo s fyzioterapeutem. Ten spolu s pacientem nastaví frekvenci, intenzitu, druh a délku pohybové aktivity.

Pacientům s vysokým krevním tlakem pohyb velmi prospívá, ale měli by se na něj adaptovat postupně. Ideální je začít s aerobní aktivitou a po několika týdnech eventuálně přidat odporový trénink. Při pohybové aktivitě by neměli zažívat příliš velkou dušnost či bolest a měli by dbát na správné dýchání. Pokud se během aktivity objeví bolest hlavy, bušení srdce a jiné nepříjemné pocity, je s ní třeba přestat.

Pacientům s osteoporózou doporučíme plavání či chůzi v měkké obuvi (například nordic walking). Nevhodnými aktivitami jsou pro ně různé přeskoky, záklony, zvedání těžkých břemen či švihová cvičení.

Senioři při pohybu nesmí přemáhat bolest a zanedbávat varovné příznaky. Důležitá je postupnost zatížení, správná technika pohybu a regenerační fáze.

Co si z toho odnést do expediční praxe?

Pravidelný pohyb má nezastupitelný význam v prevenci i léčbě mnoha nemocí. Určitě neuděláme chybu, když zařadíme jeho doporučování pacientům do své každodenní praxe v lékárně. Při konkrétních radách se vždy řiďme věkem a individuálním zdravotním stavem pacienta. Obecně můžeme doporučit nepřerušovanou aktivitu trvající minimálně 30 minut alespoň 3x týdně. Teprve po určitém čase totiž v těle dochází ke správnému zapojení srdce, svalů a dechu a ke spalování tuků. Aktivity by měly působit rovnoměrně na jednotlivé části těla a neměly by je přetěžovat. Varovným příkladem může být zrychlená degradace kloubů při častých tvrdých doskocích. V případě výskytu celkových onemocnění nasměrujeme pacienta k nejbližšímu odborníkovi, který mu ušije pohybovou aktivitu přímo na míru.

Bude další Akademie? 

Ano, a je na co se těšit! Další Akademii chystáme na velmi diskutované téma, kterým jsou nemoci respiračního traktu. Budeme se věnovat astmatu, CHOPN a kouření, představíme si systémové účinky tabákových i netabákových produktů, možnosti odvykání v podmínkách lékárenské praxe a zaměříme se i na fytofarmaka ovlivňující dýchací systém.

Akademie proběhnou tradičně v Praze (7.–8. 2. 2020), v Ostravě (21.–22. 2. 2020) a v Brně (28.–29. 2. 2020). Podrobný program včetně přihlašování naleznete na: https://akademie.drmax.cz/.